Evangelista Lukáš vypráví nádherné velikonoční evangelium o emauzských učednících, kteří se setkali se vzkříšeným Kristem:
Dva z Ježíšových učedníků se ubírali do vesnice zvané Emauzy, která je vzdálena od Jeruzaléma šedesát honů. Hovořili spolu o tom všem, co se stalo. Jak tak hovořili a uvažovali, přiblížil se k nim sám Ježíš a připojil se k nim. Ale jako by jim cosi zadržovalo oči, takže ho nepoznali.
Zeptal se jich: “O čem to cestou spolu rozmlouváte?” Zastavili se celí smutní.
Jeden z nich – jmenoval se Kleofáš – mu odpověděl: “Ty jsi snad jediný, kdo se zdržuje v Jeruzalémě a neví, co se tam tyto dny stalo!”
Zeptal se jich : “A co se stalo?”
Odpověděli mu: Jak Ježíše z Nazareta, který byl prorok, mocný činem i slovem před Bohem i přede vším lidem, naši velekněží a přední mužové odsoudili k smrti a ukřižovali.
My však jsme doufali, že on je ten, který má vysvobodit Izraele. A k tomu všemu je to dnes třetí den, co se to stalo.
Některé naše ženy nás sice rozrušily: Byly časně ráno u hrobu, nenalezly jeho tělo, přišly a tvrdily, že měly i vidění andělů a ti prý říkali, že on žije. Někteří z našich lidí odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy říkaly, jeho však neviděly.”
A on jim řekl: “Jak jste nechápaví a váhaví uvěřit tomu všemu, co mluvili proroci! Což to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, a tak vejít do své slávy?”
Potom začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje.
Tak došli k vesnici, kam měli namířeno, a on dělal, jako by chtěl jít dál. Ale oni na něho naléhali: “Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil.” Vešel tedy dovnitř, aby zůstal s nimi.
Když byl s nimi u stolu, vzal chléb, pronesl nad ním požehnání, rozlámal ho a podával jim. Vtom se jim otevřely oči a poznali ho. On jim však zmizel.
Tu si mezi sebou řekli: “Což nám nehořelo srdce, když k nám na cestě mluvil a odhaloval smysl Písma?” Ještě tu hodinu se vydali na cestu a vrátili se do Jeruzaléma. Tam našli pohromadě jedenáct apoštolů i jejich druhy. Ti řekli: “Pán skutečně vstal a zjevil se Šimonovi.”
Oni sami pak vypravovali, co se jim přihodilo na cestě a jak ho poznali při lámání chleba.
Toto evangelium o emauzských učednících je všeobecně známo. Místa v Písmu se dají vykládat různým způsobem, je možné pokaždé zdůrazňovat jiné okolnosti, dívat se jiným pohledem. I s novými zkušenostmi můžeme chápat evangelium hlouběji. Nepůjde nám o vyčerpávající výklad, ale o nové detaily. Může nás napadnout otázka, proč se nedal Ježíš poznat učedníkům hned, proč ten dalekosáhlý výklad? I v našem životě má vše svůj vývoj a vše potřebuje svůj čas. Možná, že když neuvěříme najednou, ale postupně, bude víra mnohem hlubší a pevnější.
Když došli k cíli, Ježíš dělal, jakoby chtěl jít dál. Proč čekal, až ho pozvou? Ježíš se nechce nikomu vnucovat, a to ani tehdy ne, kdy riskoval, že ho nepozvou a tedy ani nepoznají. Nepřecházel také Kristus kolem nás? Nenechali jsme ho projít bez pozvání?
Poznali ho při lámání chleba, on jim však zmizel z očí. Když hledáme Pána, zjistíme, že se nemůžeme dobrat konce. Jako kdybychom se chtěli dotknout duhy, a když se přiblížíme, uniká nám. Na tomto světě při hledání Krista zůstaneme pouze poutníky, budeme vidět jen jako v zrcadle, jednou však uvidíme tváří v tvář.
Bohoslužby o Velikonocích
Obřady velikonočního třídení, na které Vás všechny srdečně zvu, budeme slavit v kostele sv. Oldřicha v Novosedlech na Zelený čtvrtek a na Velký pátek v 18. hod., na Bílou sobotu pak ve 20 hod. V den Zmrtvýchvstání Páně a na Pondělí velikonoční budou bohoslužby v Jevišovce v 7.30 hod., v Novosedlech v 9 hod., v Drnholci v 10.30 hod.
Pravou velikonoční radost z Kristova vítězství, jež je zdrojem naší křesťanské naděje, Vám všem přeje
P. Jiří Komárek, farář