Vánoční zamyšlení P. Jiřího Komárka

Bůh se zjevil

          Anglický spisovatel G.K.Chesterton řekl: “Člověk začne žít teprve v okamžiku, kdy najde něco, co je mu dražší než život.” O Vánocích slavíme narození toho, který je nejen pravý Bůh, ale i pravý člověk. Z toho je zřejmé, že božství a lidství se navzájem nevylučují. Právě láska Boha k člověku, který tak smutně dopadl při první zkoušce v ráji, vedla Boha k tomu, aby bezprostředně po hříchu přislíbil záchranu skrze Mesiáše. Celé věky lidé čekali na tento příchod. Odehrál se tak tajemně, skrytě, pokorně, že se musí dotknout každého upřímného, otevřeného lidského srdce. Benedikt XVI. k tomu říká: “Bůh je tak veliký, že se dokáže umenšit. Bůh je tak mocný, že dokáže být bezbranný a přichází k nám jako bezmocné děťátko, abychom ho dokázali milovat.”

          Jestliže Bůh takto jedná, pak tím volá člověka k tomu, aby dal svým životem odpověď. Přijmout Krista jako Pána svého života znamenalo na začátku křesťanské éry odmítat božskou poctu císaři. A je-li pro dnešního člověka Pánem Kristus, pak tím Pánem nebude moc peněz, akcií, ani vlastní práce, rodina, ani honba za požitky, pohodlím či osobními metami. Ani své nejbližší či sám sebe nemůže člověk stavět před Pána.

          V narození Božího Syna se nebe stýká se zemí, boží vznešenost s lidskou ubohostí, láska Všemohoucího s lidskou hříšností. Zjevení Boha skrze vtělení je odpovědí na touhu člověka po tom, co ho přesahuje, co ho může naplnit a učinit šťastným. Toto zjevení je třeba chápat v celku Ježíšova učení, kázání a zázraků, které nám odhalují Boží tvář a dávají poznat, kudy se v životě dát.        

          Upřímně slavit Vánoce znamená cele přijmout Krista nejen v radosti jeho narození, ale i v jeho požadavcích hledat Boží království, které je cennější než cokoli cenného na tomto světě a které Ježíš přirovnává k pokladu skrytému v poli či ke vzácné perle. Znamená to dokonce docenit cenu kříže, kterým Kristus završil svůj život v těle. Svatá Růžena z Limy řekla: “Neexistuje žádný jiný žebřík do nebe než kříž.”

         Ve chvíli, kdy přijmeme Krista, ve kterém se vtělil a vyslovil sám Bůh, a to i s jeho křížem, nalezneme sami sebe v nové rovině.

         Celé dějiny světa a našeho života jsou adventem, očekáváním. Ale mohou se stát i Vánocemi, protože Kristus už přišel.

Požehnané a radostné dny Vánoc a celého nového roku přeje P.Jiří Komárek